Asi to mám po dědovi, uznávaném sportovci a milovníku zvířat, který byl spoluzakladatelem Klubu chovatelů v našem městě.

I já jsem byl dlouhou dobu aktivní reprezentant a trenér. Kromě sportu mám rád hudbu a po dědovi jsem zdědil lásku ke zvířatům, z nichž nejbližší jsou mi psi.

U mých blízkých přátel při přípravě na MS 1996 v Nitře jsem se poprvé setkal se slovenským čuvačem. Tento pes mě zaujal svým majestátným vzhledem, upřímným a ostražitým pohledem.

Vzhledem k mému aktivnímu životu jsem si ale na pořízení vlastního psa musel ještě počkat. Ale již od slovenského setkání jsem tušil, že bude-li to jednou možné, tak to bude čuvač.

Chovatelská stanice, kterou jsem založil v letošním roce je tak přirozeným vývojem v soužití se čtyřnohým kamarádem. Štěstí, které mi dalo dohromady Hedviku a Nema, bude zanedlouho naplněno narozením jejich společných potomků.
Dovolená a výlety s Hedvikou a Nemem jsou plné pohody a radosti ať jsme na Kyčerách nebo na Šumavě.

Věrnost a oddanost čuvače navrátí všechnu vynaloženou starost o ně.